Systémů na ruletu existuje skutečně celá řada. Některá mají vyšší pravděpodobnost výhry, jiné nižší a každý ze systémů je jinak složitý. Pojďme si představit  tři systémy, které se dají považovat za ty, které jsou z hlediska jednoduchosti, oblíbenosti a také šance na výhru velmi oblíbené.

Fibonacci

Stejně jako řada jiných, i tento dostal svůj název po matematikovi, který ho vymyslel. Již to je jistě samo o sobě důkazem, že by tento systém měl fungovat. I tento systém využívá pouze rovných sázek, tedy sázek v poměru 1:1. Tento systém je však poměrně komplikovaný, jelikož se řídí Fibonacciho posloupností. Začínáme vždy od jednoho žetonu, pokud však prohrajeme, je následující sázka součtem dvou předchozích sázek. Takto pokračujeme až do výhry. Pokud ta nastane, škrtneme dvě poslední sázky a pokračujeme dále v hraní.

Bondova sázka

Tento systém vychází ze samotného stylu Jamese Bonda, ale je ještě o něco vylepšený. Zatímco Bond sázel pouze na dva tucty, vylepšený systém počítá se sázením na velká čísla 19 – 36, řadu 13 – 18 a nulu. Z celkových dvaceti žetonů se mezi tyto pole rozdělí v poměru 14:5:1. Díky tomu jsou pokryty celé dvě třetiny pole. Pokud by došlo k prohře, celá strategie se opakuje, pouze s dvojnásobnou sázkou, než byla ta předchozí. Nutno dodat, že v tomto případě se jedná o poměrně agresivní styl hraní.

Labouchere

Tento systém se z hlediska jednoduchosti často přirovnává k systému Martingale. I zde dochází k takzvaným rovným sázkám, kde je šance na výhru 1:1. Před započetím si hráč stanoví systém vzestupné řady, ideálně 1, 2, 3, 4, 5, 6. Sázky fungují na principu součtu prvního a posledního čísla. V tomto případě tedy bude první sázka 7. Pokud prohrajeme, připíše se na konec řady další číslo v pořadí a sázka je opět součet prvního a posledního. Pokud však dojde k výhře, první a poslední číslo se škrtá a pokračuje se stejným systémem dále.

Více strategií si můžete přečíst zde